|
|
Využití cytometrických metod k rozeznání mezidruhových hybridů jeseterů od jeseterů čistého druhu
MIKUŠKOVÁ, Nikola
Cílem této diplomové práce je porovnání obsahů DNA naměřených průtokovou a obrazovou cytometrií k rozeznání čistých jeseterovitých druhů ryb (Acipenser ruthenus, A. baerii, A. gueldenstaedtii) a uměle vytvořených mezidruhových F1 hybridů (A. ruthenus x A. baerii, A. baerii x A. ruthenus, A. baerii x A. gueldenstaedtii, A. gueldenstaedtii x A. baerii) pocházející z uzavřeného chovu Genetického rybářského centra VÚRH ve Vodňanech (FROV JU). K měření relativního obsahu DNA pomocí průtokové cytometrie (FCM) byly vzorky ploutevní tkáně barveny fluorescenčním barvivem DAPI (4,6-diamidin-2-phenylin-dolem). Výsledné hodnoty relativních obsahů DNA byly přepočítány na absolutní obsah DNA. Pro obrazovou cytometrii byla zvolena metoda Feulgenovy obrazové analýzy (FIA). Stanovení absolutního obsahu DNA touto analýzou proběhlo měřením IOD (integrované optické denzity) jader erytrocytů na připravených, uložených a dosud nezpracovaných krevních nátěrech. V tomto experimentu bylo testováno měření 20 postupně analyzovaných jedinců z každé skupiny/ populace, nešlo však o identické jedince testované oběma metodami současně. Proto je možné, že u některých skupin bylo zjištěno více ploidních úrovní metodou FCM než metodou FIA a naopak. Na základě získaných výsledků měření lze říci, že využití těchto cytometrických metod k rozeznání mezidruhových F1 hybridů jeseterů od jeseterů čistého druhu pouze na základě stanovení obsahu DNA, lze jen stěží. To bylo prokázáno statistickou analýzou, díky níž byl zjištěn průkazný rozdíl (p < 0,05) pouze mezi obsahy DNA odpovídající odlišné ploidní úrovni. Z toho vyplývá, že skupina, ať už mezidruhového hybrida nebo čistého druhu s relativně stejnou hodnotou obsahu DNA odpovídající stejné ploidní úrovni se od sebe navzájem statisticky neliší (p > 0,05), nezávisle na zvolené metodě měření. Stěžejním problémem bude pravděpodobně spontánní polyploidizace či mezidruhová hybridizace. Mezi metodami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p > 0,05), a proto lze do jisté míry odmítnout hypotézu s podhodnocováním výsledků naměřených metodou FCM s fluorescenčním barvivem DAPI a následného přepočtu. Avšak je-li možné pro měření obsahů DNA v praxi metodu FCM - DAPI upřednostnit před časově náročnější metodu FIA, si žádá další výzkum. Především by bylo vhodné podobný experiment zopakovat, s doporučením zařadit do metodiky také průtokovou cytometrii s fluorescenčním barvivem propidium jodid, díky níž je možné přímo měřit absolutní obsah DNA. Následně pak tyto tři cytometrické metody podrobit statistické analýze.
|
|
|
Vývoj a dynamika palatální a faryngeální dentice u jesetera malého
Novotná, Štěpánka ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Oralová, Veronika (oponent)
Dentice je zásadní inovací obratlovců vykazující jak ohromnou morfologickou diverzitu, tak i rozdílné udržování či nahrazování funkčních zubů. Většina dnešních obratlovců nahrazuje zuby pomocí hluboce invaginovaného epitelu, tj. následné dentální laminy, díky přítomnosti zubních kmenových buněk. Nicméně, u některých časně divergujících linií paprskoploutvých ryb (Actinopterygii) dochází ke vzniku nových zubních zárodků z přilehlého povrchového epitelu bez přítomnosti následné dentální laminy. Zda jsou oba typy vývoje dentic obratlovců srovnatelné a zda se na náhradě zubů podílejí obdobné zubní kmenové buňky, není doposud dostatečně zhodnoceno. Tato diplomová práce si klade za cíl popsat vývoj palatální a faryngeální dentice u zástupce časně divergující linie paprskoploutvých ryb, jesetera malého (Acipenser ruthenus). Dentice jesetera je poměrně dynamická. Zuby jsou nahrazovány bez následné dentální laminy, avšak tato náhrada vykazuje podobné znaky, které byly popsány u obratlovců s následnou dentální laminou. Marker zubních kmenových/progenitorových buněk, Sox2, se nachází ve vnějším zubním epitelu předcházejícího zubu poblíž přilehlých chuťových pohárků, což koreluje s přítomností tzv. "label-retaining cells". Buňky vzdálenější od tohoto místa naopak vykazují proliferační charakter a přítomnost...
|
|
|
Možnosti fixace vzorků pro měření obsahu DNA u ryb průtokovou cytometrií
HUBÁLEK, Martin
Tato práce si klade za cíl zhodnotit možnost využití různých biologických fixativ k prodloužení uchovatelnosti vzorků rybích buněk a tkání pro pozdější měření obsahu DNA průtokovou cytometrií. Jako modelové druhy byly vybrány jeseter malý a lín obecný, od kterých byly získávány tři typy vzorků: krev a ploutevní tkáň subadultních / adultních jedinců a ocasní tkáň vykuleného plůdku. Na každý typ vzorku každého modelového druhu bylo testováno 13 fixačních metod, při jejichž výběru byl kladen zvýšený důraz na snadnou proveditelnost a časovou nenáročnost. Na průtokovém cytometru byly vzorky měřeny v nativním stavu neprodleně po odběru do fyziologického roztoku a dále po 1, 5 a 10denní fixaci, během níž byly uchovávány v lednici nebo mrazáku při -80 ?C. Jejich analýza probíhala simultánně se standardy nativními buňkami z ploutevní tkáně lína v případě zkoumání vzorků z jesetera malého a komerčně dodávanými fixovanými pstružími erytrocyty pro vzorky z lína obecného. Použitým fluorochromem byl 4',6-diamidino-2-fenylindol (DAPI s excitačním/emisním maximem 358 / 461 nm). Na základě zjištěných hodnot variačního koeficientu (CV) fixovaných vzorků a změn v úrovních jejich fluorescence ve srovnání s nativním stavem jsou navrženy optimální postupy pro prodloužení uchovatelnosti všech typů vzorků obou modelových druhů.
|
|
|
Porovnání individuálního vývoje zralosti oocytů jikernaček jesetera malého (Acipenser ruthenus) v průběhu předvýtěrového období při odlišných teplotních podmínkách odchovného prostředí.
KNOWLES, Jindřiška
Cílem diplomové práce bylo vypracování studie o vlivu teploty na vývoj zralosti ovocytů jikernaček jesetera malého v průběhu předvýtěrového období. A dále vypracování literární přehledu o tomto druhu. Na přelomu roku 2013 a 2014 byl proveden experiment s jikernačkami jesetera malého. Experimentální ryby se rozdělily do 2 hlavních skupin. 1. skupina byla exponována oteplené vodě a 2. skupina vodě o přírodní teplotě. U obou skupiny se vždy zhruba po měsíci provedly 4 biopsie ovocytů. Odebrané vzorky byly měřeny a dále se vypočítal polarizační index ovocytu (PI). Pro přesnější zpracování výsledků se uvnitř skupin rozdělily ryby vždy na 2 podskupiny dle PI při 1. biopsii. 1. podskupiny měly při 1. biopsii PI 12,5 % a 2. podskupiny PI > 12,5 %. U méně zralých jikernaček byl vliv teploty statisticky signifikantní (p < 0,05), zatímco u více zralých jikernaček tomu bylo naopak (p > 0,05). Z celkového hodnocení skupin vyplývá, že teplota neměla signifikantní význam pro rychlost zrání ovocytů. Výsledky experimentů poukazují na to, že metodu nahřívání je možné využít k urychlení dozrávání zejména u méně zralých ryb a k synchronizaci výtěru s ostatními jikernačkami.
|
|
|
Demembranace spermií ryb: navržení a ověření postupů u různých druhů sladkovodních ryb a demonstrace využití této techniky na příkladu studia vlivu těžkých kovů přímo na axonemu spermie
BLAŽKOVÁ, Jaroslava
Cílem práce bylo navrhnout postup demembranace u čtyř druhů sladkovodních ryb a jeho následná aplikace studiem vlivu HgCl2 na axonemu a pohybové parametry spermie. Postupy demembranace byly navrženy a vyzkoušeny pro všechny zkoumané druhy a to kapra obecného (Cyprinus carpio), jesetera malého (Acipenser ruthenus), okouna říčního (Perca fluviatilis) a keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus). Pro kapra obecného byly navrženy a vyzkoušeny jednostupňová a dvoustupňová metoda demembranace. Pro jesetera malého a okouna říčního byla navržena jednostupňová metoda. Pro keříčkovce červenolemého byl navržený dvoustupňový proces demembranace. Možnost demembranace byla prokázána u všech zkoumaných druhů. U všech druhů došlo k prokazatelnému zvýšení doby pohyblivosti několikanásobně nad fyziologickou hodnotu. V případě ostatních pohybových parametrů (rychlost, procento pohyblivých spermií) došlo u demembranovaných spermií k mírnému poklesu. Demembranace byla využita ke studiu vlivu HgCl2 v koncentraci 0,01 mM do roztoku demembranačního média nemělo vliv na mikrotubulární aparát bičíku, a tedy ani na pohybové parametry demembranovaných spermií, s výjimkou spermií jesetera malého, kdy měl HgCl2 inhibiční vliv ve všech použitých koncentracích. Koncentrace 0,1 mM působila inhibičně u kapra obecného a keříčkovce červenolemého. Koncentrace 1 mM HgCl2 způsobila inhibičně na spermie všech zkoumaných druhů.
|
|
|
Indukce gynogeneze u jesetera malého
HUBÁLEK, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá indukovanou gynogenezí jeseterovitých ryb. Teoretická část práce popisuje obecné základy indukované gynogeneze ryb a blíže se zaměřuje na publikované výsledky gynogeneze jeseterů. Shrnuje používané metody a jednotlivé kroky gynogenetické indukce a v neposlední řadě také význam jejího praktického využití. Praktická část práce seznamuje s výsledky experimentální indukce mitotické gynogeneze jesetera malého. Shrnuje úspěšnost jednotlivých kroků, usuzuje na správnost použitého postupu, porovnává zjištěné výsledky a přináší jedny z prvních informací o optimalizaci protokolu mitotické gynogeneze jeseterů.
|
|
|
Vliv huminové látky HS 1500 na toleranci jesetera malého vůči dusitanům
BULÍČEK, Vojtěch
Cílem práce bylo posoudit vliv huminové látky HS 1500 na toleranci jesetera malého (Acipenser ruthenus) vůči dusitanům. Jako zdroj látky HS 1500 byl použit přípravek Huminfeed. Tolerance jesetera malého vůči dusitanům byla posouzena na základě výsledků testů akutní toxicity a na základě výsledků hematologického a biochemického vyšetření krve ryb, které byly vystaveny zvýšené koncentraci dusitanů v přítomnosti a bez přítomnosti přípravku Huminfeed.
|
|
|
Demembranace spermií ryb jako nástroj studia fyziologie aktivace a pohybu spermií ryb
BLAŽKOVÁ, Jaroslava
Cílem této práce bylo shrnutí dostupných informací o metodě demembranace jako nástroje ke studiu fyziologie aktivace a pohybu spermií ryb a následná jednoduchá demonstrace užití metody. Demembranace spermií ryb je metoda, při které dochází k destrukci cytoplazmatické membrány (fosfolipidová dvouvrstva oddělující vnitřní prostředí buňky od vnějšího) za použití detergentu. V této práci byl použit jemný neiontový detergent TritonX-100. Pokusnými druhy byl kapr obecný (Cyprinus carpio) jako zástupce kostnatých ryb a jeseter malý (Acipenser ruthenus), který patří mezi ryby chrupavčité. Práce potvrdila možnost demembranace jak u chrupavčitých, tak i u kostnatých ryb, přičemž pro zdárné využití metody byla klíčovým faktorem kvalita použitého spermatu a předchozí ověření vhodných podmínek vzhledem ke studovanému druhu a místním lokálním podmínkám.
|
|
|
Akutní toxicita dusitanů pro jeseterovité ryby
BULÍČEK, Vojtěch
Cílem této práce bylo posoudit a porovnat toxicitu dusitanů pro dva druhy jeseterovitých ryb. V teoretické části se práce věnuje jeseterovitým rybám, sloučeninám dusíku, testům toxicity a toxickému účinku dusitanů na ryby. V experimentální části se práce věnuje metodice prováděných testů a hodnocení jejich výsledků. Výsledky jsou porovnány v diskuzi a zhodnoceny v závěru.
|
|
|
Feeding diets comparison in the nutrition of sterlet
ŠESTÁK, František
Práca sa zabýva porovnaním kŕmnych zmesí používaných vo výžive jesetera malého. Pretože sa v Českej Republike nepoužíva špeciálna kŕmna zmes pre jeseterovité, porovnával som dve najpoužívanejšie krmivá pre lososovité, ktorými sú krmené jeseteri. Kŕmny pokus prebiehal v rybej liahni Mydlovary, cielom bolo zistit rozdiely v prírastku, mortalite a vyrovnanosti rastu a určenie kŕmnych koeficientov (SGR, RGR, FCR, FCE).
|
host ::
RSS.